Ano i ne. Záleží na tom, o jakém střešním okně hovoříme.
Jestliže máte či si pořídíte panoramatické střešní okno, pak jste získali světlejší, prosvětlený interiér vozu a pro spolujezdce možnost pozorování mraků nebo hvězd, a to podle denní nebo noční doby. Co ale nezískáte, je více příjemného vánku v interiéru. Takže?
Panoramatické okno, pevně namontované ve střeše sebou nese i další problémy. Jedním je fakt, že skrze ta velká svítí slunce a to naopak více vyhřívá interiér. Proto ho obvykle motoristé zatáhnou buď jakousi záclonkou, nebo plným posuvným dílem. Další fakt, který je třeba brát v úvahu před pořízení tohoto typu střešního okna je fakt, že jeho zástavba „ukrojí“ nějaký ten centimetr výšky nad sedačkou, tedy nad hlavou řidiče i spolucestujícího. Pro ty vyšší postavy je to nechtěné omezení. Jak vidět vodorovné a pevně namontované střešní okno není z mnoha důvodů letní ideál.
Máme tu ještě jednu možnost, a tou je pouze výklopný střešní díl, případně kombinovaný s vodorovně posuvným oknem. Nabízí více kladů než bychom od poměrně jednoduchého řešení, jakým je pouhý výklopný díl, vůbec čekali. Onen výklopný díl dovoluje méně rychlé, nicméně při troše trpělivosti dobré ochlazení interiéru. Je v tom kus fyziky, kdy chladnější vzduch přivedený otvorem klesá dolů a naopak teplý z interiéru stoupá vzhůru a má díky výklopnému dílu kam uniknout. Navíc tohle řešení ve většině případů dovoluje jízdu s vyklopeným dílem i po dálnici. Až natolik hlučná jízda pak není. Dokonce dovoluje často i jízdu za deště.
Podobně se chová i střešní okno s vodorovně posuvným dílem. Pro rychlejší ochlazení vnitřku vozu je velmi vhodná kombinace odsunutého dílu a umírněně zapnuté klimatizace. Záporným faktorem u daného řešení je zřejmě největší snížení stropu vozu. A druhým, že při otevřeném střešním okně musíme počítat s nechtěným „opalováním“, tedy nahříváním hlavy a těla řidiče i spolujezdce. S tím se musí počítat, ale přínos daného „šíbru“ za to stojí.