Historie ÚAMK ČR

Historie ÚAMK ČR

MOTORISTICKÉ ORGANIZACE NA ÚZEMÍ DNEŠNÍ ČR

1898

2. až  6.8  založen LIAT – od 1919 přejmenován na   AIT. Členem se stává KČT.                                                       

1904

 21. únor   -- ustavující valná hromada, Žofín -   Český klub motocyklistů pro Království  České

 březen -- ustavující valná hromada - Český klub automobilistů pro Království  České

8.7. 1904 -- jednání o založení mezinárodní motocyklové organizace na zámku v Pacově, ta pak oficiálně ustavena na 1. kongresu FICM /FIM v Paříži /listopad 1904/

Zdroj : příloha č. 1A ; 1B ; 1C

10.4.1910 – spojení Českého klubu motocyklistů a Českého klubu automobilistů do jednoho Českého klubu automobilistů / ČAK - prezident  princ Erich Thurn-Taxis/, s automobilovou a motocyklovou sekcí

Zdroj : příloha  1C

1913 – vychází Auto – vydává Český klub automobilistů – ČAK -šéfredaktor  Dr. Krása

Zdroj: časopis Auto – 1. ročník

1919 – ČAK přejmenován na Československý klub automobilistů

Zdroj : příloha  1C; časopis Auto, roč. 6. z roku 1929, šéfred. Jar Kalva: 25 let ARČ.

1920 – březen – obnoveno vydávání čas. Auto, jako orgánu ČSKA Ročníky 2 až 8 se nedochovaly, což u AKRČS reklamovala Universitní knihovna v r. 1929!

          - 15. června byl  Čs. Klub Automobilistů přijat do Association Internationale des Automobile-Club Reconnus /IACR/, což vyřešilo otázku triptyků

1921 – Čs.KA se stal stálým členem Association International Permanente des Congres de la Route

1922 –8. března - Československý klub automobilistů na mimořádné valné hromadě přejmenován na Autoklub Republiky Československé / AKRČS/ a stává se pod tímto názvem členem FICM/FIM  

Zdroj : příloha  1C

         - jednání o  vytváření kartelu klubů pod vedením AKRČS

1924 - Ministerstvo financí schválilo AKRČS vystavování carnetů      

– 19. prosince zakoupen objekt č. 29 v Lützovově ulici

1925 – AKRČS se zúčastnil ustavujícího kongresu Conseil Central du Tourisme International v Paříži, jelikož tam byl již členem KČT, byla mezi oběma organizacemi uzavřena dohoda o sférách činnosti

1926 – AKRČS dosáhl počtu 1171 členů

- projednán návrh na uspořádání poměrů mezi čs.autokluby /kartel/

1927 – 5. února  – 25 klubů podepsalo dohodu o vytvoření „ Kartelu AKRČS a klubů sdružených“

1928 – počet členů dosáhl 1376

- červenec – AKRČS zakládá Motor Touring Club, stanovy schváleny MV, v reakci na vznik konkurenční Ligy československých motoristů, kterou  založil  Vítězslav  Kumpera jako organizaci lidovou, s nižšími příspěvky, která brzy po založení dosáhla téměř 20.000 členů a Československého automobilového svazu, který sdružova, hlavně moravské venkovské kluby.

Zdroj: SM, A.Tůma

- AKRČS se stává členem AIT

Zdroj :  Auto, ročenka  AIT

1929 – oslavy 25letého výročí, otevření nového klubového domu 23. března

1930 až 1938 -  Nastalo přetahování o členy, které trvalo po celá léta třicátá, šlo hlavně o podíl na značných příjmech, které přinášelo vydávání mezinárodních dokladů a pořádání výstav.

Po Mnichovu nastalo slučování / Liga -  AKRČS/

1939 – okupace

1942 - AKRČS přeměněn na Národní Autoklub Čech a Moravy, ten je 13. listopadu Němci zlikvidován a majetek zabaven, budova za okupace patřila německému Presseklubu

1945 –obnovena činnost AKRČS, vychází časopis Auto A /zdarma pro členy, Auto B / pro veřejnost

Zdroj: AUTO – Orgán AKRČS

1946 – 15. ledna odevzdal primátor budovu v Opletalově 29. AKRČS, nastaly potíže s vydáváním časopisu /nedostatek papíru/, končí AUTO B;

po celý rok probíhaly tahanice mezi AKRČS a Československým autoklubem pro Moravu a Slezsko –ČAMS.  Moravskoslezký zemský národní výbor dokonce zakázal na svém území   ustavování odboček AKRČS!

1947 – 14. listopadu – dohoda o postupném splynutí AKRČS s ČAMS / ten sdružoval cca 25% moravských motoristů/.  Sloučení se slovenským SAK nebylo po celou první republiku, až do této doby možné, jelikož SAK nebyl podle zákona spolek, ale veřejnoprávní instituce.

1948 – 15.3. vytvořen Akční výbor AKRČS,následuje „vyakčnění“  funkcionářů, nástup nových kádrů, kritika z  vedení KSČ pro „málo účinný boj proti reakci“, příprava přeměny na organizaci „lidovou“, diskuse o změně názvu na Svaz lidového motorismu či Svaz motoristů Československa apod. - 70.000 členů

- 15.8. vyhlášen pro nedostatek pohonných hmot zákaz motoristických sportovních podniků a zrušeny příděly pro soukromé automobily;

orgán AKRČS Auto končí, pro nedostatek papíru časopis dále vychází ve zmenšeném rozsahu jako „Motorista, orgán Autoklubu RČS – Svazu motoristů“; pro veřejnost pak rovněž ve zmenšeném rozsahu vychází SM- šéfredaktor A. Tůma;

- 2.11. navrhuje akční výbor  přejmenování AKRČS na „Svaz motoristů Československa“, což nebylo realizováno;

1949 –  během ledna a února se vytvářejí krajské akční výbory; pokračují jednání o splynutí AKRČS a SAK;

- 3.října – schváleno splynutí Svazu závodníků s AKRČS;

- pokračují spory o název organizace, vadí název „autoklub“, navrhovány jsou názvy Ústředí čs motoristů či Automotoklub RČS; počet členů klesl na 40.000;

1950 – Jednání o reorganizaci na Dobrovolný svaz lidového motorismu /DSLM/   

Zdroj : příloha 2 A -  odvozeně, SM – A Tůma 1949, J. Neufus 25.2.1950

1951 – Zákon 68/51 o dobrovolných organizacích a 92/51 o branné výchově - vznik Svazarmu ,

Zdroj : příloha 2 B ; 2C ; 3 A

1952 – 1. ledna zaniká časopis Motorista, dále bude vycházet jen Svět motorů, obsah je nadále převážně technický a sportovní

leden + únor – krajské sjezdy DSLM,

23.března – Celostátní sjezd DSLM – podle zákona 68/51, uložena orientace na závodní  ZO, vytvoření okresních a krajských organizací DSLM; Ještě v témž roce pak je DSLM včleněn na základě zákona 92/51 do SVAZARMU.

Zdroj :  SM

Činnost v rámci Svazarmu

v mezinárodních organizacích nadále členství AKRČS změněno na  ÚAMK – ročenky FIA, FIM, AIT, FIVA, FIAMS  - doklady??

Činnost ÚAMK – /podle řádu ÚAMK/ byla vymezena výhradně na státní reprezentaci  - díky tlaku výrobců tedy hlavně na soutěže a závody motocyklové, pod patronací FIM. Směrem k AIT, částečně i  k  FIA to bylo vystavování karnetů a triptyků – ovšem pouze proti plné finanční záruce /složení kauce/, dále ověřování zapůjčení vozidla  / sport, služební cesty/ a vystavování mezinárodních. řidičských průkazů.

Svazarm nesměl být podle usnesení PÚV KSČ řízen NF. O formách jeho řízení – odd. ÚVKSČ – vláda – MNO a napojení na státní rozpočet  zřejmě probíhaly trvale ostré diskuse.

Zdroje : archiv ÚV, příloha 3A ; 3B odvozeně

1953 – likvidace poboček DSLM;  provádění kurzů v rámci ÚAMK, schválení přepracovaného řádu ÚAMK

Zdroje: usnesení OS ÚVS  6. a 10. 3 /přílohy chybějí/

1954 – Usnesení PÚV KSČ ze dne 27.4. k bezpečnosti silničního provozu uložilo předsedovi ÚV Svazarmu „ rozšířit členskou základnu o soukromé držitele vozidel“. To umožnilo postupné vytváření značkových klubů, ovšem pouze v působnosti ZO, členové směli být pouze z místa nebo závodu, kde měla ZO sídlo. 

1956 – 1. sjezd Svazarmu – hodnocení  motoristické činnosti

Zdroj : příloha  3 C ; 3D

1955 až 1989 dokumentace činnosti v rámci FIM , zachycovaná pravidelně v cizojazyčné MOTOR-REVUI, vydávané PZO Rapid pro Motokov, jejímž šéfredaktorem byl Karel Růžička, sám bývalý „jawák“.

Příloha 4 / 1 až  23

1965 až 1966  odveden zůstatek konta AKRČS u AIT cestou ÚAMK – ÚV Svazarmu – MNO - do státního rozpočtu

1965 až 1968 v souvislosti s postupným uvolňováním poměrů byly – k dosavadním sportovním - postupně navazovány mezinárodní styky ÚAMK, a to jak s mezinárodními organizacemi, tak s jednotlivými kluby / ÖAMTC, ARBÖ, ADAC, TCS, PZMOT, MAK, AMSJ/  i na úseku mototuristiky a služeb / akreditivy, karnety AIT a FIA, cestovní informace, jako odbor byla vytvořena „Cestovní služba ÚAMK“ a v roce 1967 ustaven Autoturist.