Obecně platí – koupí ojetiny motorista ušetří. Existují ale i výjimky z tohoto pravidla a k takovým patří, když sáhnete po tom nesprávném použitém voze.
K nim mohou patřit i tak zvaně „olítané“ vozy taxi, vozy z autopůjčoven nebo služební vozidla řady institucí či firem. Jenže jak se nespálit a například odlišit auto po taxikáři od toho sloužícího běžnému motoristovi?
Existuje několik indicií, které napoví. Často jsou v provozu ve 12hodinových směnách, jejich motory bývají dlouho spuštěné a někdy běží na volnoběh celé hodiny. Při tak soustavném používání nemůže motor v klidu vychladnout a to během času způsobuje větší opotřebení. „Taxíky hodně rychle najedou velký počet kilometrů, často třikrát až čtyřikrát více než běžná vozidla za stejné časové období. Když motor delší dobu běží na volnoběh, nemůže dosáhnout optimální teploty, a to způsobuje hromadění uhlíku ve spalovacích komorách,“ vysvětluje Matas Buzelis, odborník na automobilový trh ve společnosti carVertical. Dalším negativem jsou časté jízdy ve stylu brzda-plyn po městě, což zatěžuje systém odpružení i spojku, takže to vede k předčasnému opotřebení. Taxi sice obvykle bývají dobře udržovaná, ale běžná údržba nemůže vyřešit všechny potenciální problémy plynoucí z takto intenzivního používání.
Prvním varováním pro kupce ojetiny je samotná značka a model vozidla. U některých je pravděpodobnost, že sloužily jako taxi, vyšší než u jiných. V zahraničí k nim patří: Mercedes-Benz třídy E, Toyota Prius, Hyundai Ioniq, Toyota Corolla. V Čechách jsou to nejčastěji: Škoda Octavia nebo Škoda Superb.
Další informací, která může kupujícího upozornit na to, že jde o taxi, jsou servisní záznamy. Taxislužby často dodržují přísné plány údržby, aby svá vozidla udržely na silnici co nejvíce. Pokud se servisní záznamy auta jeví častější než obvykle, může to znamenat, že dříve sloužilo jako taxi. Pravidelný servis může být rozhodně pozitivní známkou, ale nadměrná údržba může znamenat velmi intenzivní využívání.
Ještě výmluvnější je pak nezvykle vysoký počet najetých kilometrů vůči stáří auta. Je to varovné znamení. Taxíky toho hodně najedou za krátkou dobu, protože jsou neustále v provozu – mívají až 3–4krát více najetých kilometrů než běžná auta. S faktem častého používání přímo souvisí výraznější opotřebení interiéru. Mezi klíčová místa, která je třeba zkontrolovat, patří volant, řadicí páka a pedály. Dále sedadla. Další indicie zahrnují otvory po vrtání nebo známky lepení na palubní desce, kde mohly být nainstalovány taxametry nebo jiná zařízení. Rovněž samotná barva karoserie se může stát vhodným vodítkem. Mnoho vozidel je ve výrazných barvách, například žluté, aby byla snadno rozpoznatelná. Pokud má auto neobvyklou barvu, mohlo být přelakováno s cílem utajit, že dříve sloužilo jako taxi.
Kupující by měli pečlivě zkontrolovat jednotnost laku, zejména kolem rámů dveří, protože nerovnoměrné zbarvení a textura můžou naznačovat dřívější opravy. Opatrnost se také doporučuje u vozidel s vinylovými fóliemi, protože prodávající je můžou použít jako levný způsob, jak změnit vzhled vozidla a zastřít skryté problémy. Kupující by měli zkontrolovat stav laku kolem rukojetí dveří a nástupních bodů, protože tato místa mohou být poškrábaná a lak opotřebovaný vlivem častého používání.
Takže? Kupovat nebo nekupovat bývalé taxi? Z jedné strany to může být dobrá koupě. Často levnější než jiná auta, ale … Tato auta budou mnohem pravděpodobněji potřebovat opravy v důsledku rychlejšího opotřebení. Navíc je hodnota bývalého taxi pro další prodej obecně nižší, což by mohlo ovlivnit kupujícího v budoucnu.
A nakonec rada odborníků - kupující, kteří zvažují koupi bývalého taxi, by měli upřednostnit odbornou kontrolu, aby důkladně zhodnotili stav vozidla. Krátce, na maximum snížit možnost, že bude kupující následně zklamán a bude utrácet zbytečně další peníze za opravy. Pak by se levnější koupě vůbec nevyplatila.