Bílý sníh a led na vozovce snadno rozpoznáme a umíme se ještě před setkáním s ním na vozovce na danou situaci do značné míry připravit.
Trochu zákeřnějšími bychom nazvali sněhové jazyky, které působí jako bezmála neškodně vybíhající do vozovky proužky sněhu, ale uvnitř nich ... No, a na třetí, nejvyšší stupeň „zákeřnosti“, by odborníci ÚAMK zařadili tak zvaný černý asfalt. Co to je, a jak ho včas rozpoznat?
První, nač je na místě dát si pozor, jsou údaje na palubním teploměru. Experti ÚAMK doporučují si všímat dvojici informací. Jeden údaj mluví o tom, jaká je vnější teplota. Je hned několik důvodů, proč udávanému číslu tak trochu „nevěřit“. Jednak jde o to, že čidla pro stanovení teploty jsou záměrně u osobních vozů umístěny blízko kol, aby byla informace použitelná s ohledem na teplotu vozovky, nikoliv vzduchu někde okolo naší hlavy. V tomto ohledu sice teploměr trochu „lže“, ale pro motoristu je to jen dobře. Na to navazuje kontrolka námrazy, která se aktivuje a červeně na řidiče z palubní desky svítí, jakmile klesne teplota pod 4 stupně Celsia. A proč to?
Je nezbytné vnímat, že i při teplotách nad bodem mrazu se může právě vinou prochlazené vozovky na ní tvořit náledí. Konkrétně v některých místech vzniká i při teplotách plus 3 až plus 4 stupně Celsia jemná vrstva náledí, které se v šoférské hantýrce říká – černý led.
Jeho nebezpečí je ve dvou ohledech: vzniká za plusových teplot, což bychom vlastně nečekali. Druhé: je velmi špatně na první pohled rozpoznatelný, protože jde jen o tenkou vrstvičku zamrzlé vody na asfaltu či jiném povrchu vozovky. Proto je tak důležité si tuto možnost uvědomit. Samozřejmě, že zvláště nebezpečnými místy, kde může černý led vznikat, jsou například mosty, jejichž konstrukce promrzá vinou studeného vody nebo ledu na vodních tocích. Dalšími místy jsou zcela otevřené pláně, kde se tak zvaně toulá jen ledový vítr nesoucí zbytky sněhu a ledu z polí. Třetími místy, na něž experti ÚAMK upozorňují, jsou lesní úseky. Když silnice vyjede například z obce a zamíří do lesa, je dosti pravděpodobné, že se tam udrží nižší teplota a je možné i náledí.
Jak rozpoznat, zda jde o led či nikoliv? Samozřejmě pohledem, kdy není na místě souvislé odlesky přičítat vodě na vozovce, ale ledové krustě. Druhým pomocníkem vedle zraku je náš sluch. Jakmile neslyšíme stříkání vody do podběhů, nejde o vodu na silnici, ale o námrazu. No, a pokud máme volnou vozovku, jedeme v přímém směru a přiměřenou rychlostí, můžeme si lehce přibrzdit, abychom poznali, jak se vůz chová. Zda má tendenci klouzat nebo nikoliv. V prvním případě máme pod sebou černý led a je na místě dát nohu z plynu a dál pokračovat opatrně a ohleduplně.