ÚAMK a HAK radí:

Istria Y před dokončením  

Na našich stránkách jsme vás už informovali o tom, že podle chorvatských zdrojů bude 19. až 21. července otevřen most Peješac, který zkrátí a zjednoduší cestu turistů do velmi oblíbeného Čechy města Dubrovník. Chorvatský automotoklub HAK nám tuto informaci potvrzuje a doplňuje další aktuální fakta o návazných na most silnicích.

Konkrétně okružní/objízdná silnice Ston, která je pokračováním silnic vedoucích k mostu Pelješac, by měla být kompletně dokončena na konci tohoto roku. Ale její tři ze čtyř částí budou otevřeny toto léto. Poslední čtvrtá část zahrnuje dva tunely a most, takže její dokončení bude trvat o trochu déle. Nicméně samotný nový most a 25 km rychlostních návazných silnic bude v provozu již toto léto.

Další důležitá informace říká, že Istria Y se mezitím stala téměř v celé své délce plnohodnotnou dálnicí – dokončují se poslední kilometry (necelé dva), které vedou do tunelu Učka ze západní strany (z Istrie). Úsek 28 km z Pazinu do Učky je tedy nyní kompletní dálnicí. Více informací je k dispozici zde: https://bina-istra.com/y-online 

Provozovatel ještě plánuje výstavbu několika odpočívadel a čerpacích stanic. V současné době se také staví celý profil pro tunel Učka, tedy druhý tubus. Jeho stavba začala v prosinci 2020 a měla by skončit za tři a půl roku, tedy v létě 2024.

Klimatizace a zdravotní rizika

Letní cestování bez klimatizace si snad už ani nedovedeme představit, ale je na místě si také uvědomit, že tento pomocník na trase třeba k Jadranu může přinést i zdravotní komplikace. Kromě jiného pro naše oči.

První rada tedy zní - proud studeného vzduchu z klimatizace namířený přímo na obličej může způsobovat zdravotní problémy. Nejenže vysušuje pokožku, způsobuje také pálení očí. „Během jízdy autem lidé dělají častou chybu při nastavení trysek ventilace. Pokud je nasměrují přímo na obličej, možná se budou v horku cítit lépe, ale oči budou více namáhány. Hrozí pálení, řezání či svědění očí. Proto by měl proud ochlazeného vzduchu směřovat nejlépe na čelní sklo, což ochlazený vzduch v kabině vozu rozptýlí,“ doporučuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Největší riziko spojené s provozem klimatizace představuje výskyt a zvýšená kumulace škodlivých mikroorganismů. Nedostatečně vyčištěné filtry omezují proudění vzduchu a mohou vést k množení bakterií a nežádoucích mikroorganismů. Ve špatně udržovaných klimatizacích se mohou vyskytovat plísně a bakterie, nejčastěji bakterie Legionella, která způsobuje takzvanou „nemoc z klimatizace“. Ta se velmi podobá zápalu plic. Jejími příznaky jsou celková slabost, bolesti hlavy a suchý kašel, který doprovází bolest na hrudi. Dezinfekce a čištění pylových filtrů v klimatizaci by se mělo provádět ideálně každoročně a každopádně před dlouhou letní cestou, kdy nejen šofér, ale i další cestující stráví v autě i 12 hodin..

Oči trpí při dlouhodobém pobytu v klimatizovaných prostorách zejména u činností, při kterých je zrak namáhán. K nim patří i řízení automobilu. „Mezi nejčastější obtíže se řadí osychání povrchu oka. Náchylnější bývají lidé, kteří trpí zhoršenou kvalitou slzného filmu nebo nedostatkem slz. S těmi se pak lékaři setkávají v očních ambulancích. Pacienti popisují nepříjemné projevy jako pocit písku v očích, pálení, řezání či paradoxně i zvýšené slzení,“ popisuje Pavel Stodůlka.

Pokud se nepříjemné pocity spojené se suchostí očí neléčí, může dojít ke zhoršení projevů nebo k oslabení přirozené ochrany povrchu oka. Hrozí tak vyšší riziko infekce a vzniku zánětu rohovky. Radou odborníků tedy je, na cestu si přibalit tak zvané umělé slzy a během zastávek na odpočívadle aplikovat do oka jednu či dvě kapky.

Největší a nejčastější chybou je nastavení příliš nízké teploty klimatizace. Optimální rozdíl mezi teplotou v autě a venkovní teplotou je podle odborníků pět stupňů Celsia. Obecně by ale teplota v autech neměla klesnout pod dvacet jedna stupňů. Chlad z klimatizace způsobuje svalovou ztuhlost. Když se ke staženým trapézovým a jiným šíjovým svalům z chladného prostředí přidá strnulé držení hlavy za volantem, hrozí, že se člověk ráno probudí s akutní blokádou krku, hrudní páteře nebo žeber. Syndrom bolestivého ramene nebo tenisový loket nemusí být jen z přetížení, ale i z nachlazení, zvlášť když klimatizace fouká z jedné strany anebo má řidič za jízdy vystrčený loket z okna auta.

První pomocí při akutních blokádách bývá naopak teplo. „Po dlouhé cestě za volantem, když má člověk pocity ztuhlé šíje, bolesti při otáčení hlavy, které mohou přecházet až v migrénu, lze použít gelové sáčky, které svaly přihřejí do hloubky (až na 40 stupňů Celsia). Výborná je také elektrická dečka. Obecně platí pravidlo, že šíje nejvíce bolí ráno a s postupem dne intenzita bolesti ustává. Možná trochu paradoxně tedy i pro šoféra platí: Zkuste se co nejvíce hýbat nejen na odpočívadlech, ale jde to i v autě, kde si krk můžete jednoduchými cviky protáhnout, zakroužit hlavou. Především při delším řízení, a k Jadranu cesta trvá celý den, je důležité nenechat svaly zatuhnout. Radí odborníci.

Nehoda v Chorvatsku? Volejte 192

Titulek je v tomto případě velmi výstižný a jasně říká, co dělat bezprostředně po nehodě, ať už ji zavinil kdokoliv. Tedy, volejte policii. Proč? Vždyť i na jihu platí, že je stanovena částka (v ČR 100 000 Kč škody), nebo když nedošlo ke zranění osob atd., kdy není nutné volat policii. Jenže …

Jenže při odjezdu z Chorvatska můžete být na hranicích zadržen, protože nemáte záznam, který potvrzuje, že jste se s účastníky nehody na území daného státu vypořádal, ve smyslu stanovení viny a odpovědnosti za ni. Bez takového dokumentu, který vystaví policie, vám může být zadržen průkaz totožnosti a nesmíte pokračovat v cestě. Takže – při nehodě volejte 192.

Policie může postupovat dvojím způsobem, buď bude vážnější nehodu vyšetřovat a sestaví protokol o ní, nebo potvrdí tak zvaný mezinárodní záznam o dopravní nehodě, který jste povinni na chorvatském území mít ve vozidle. A je tu ještě jedna odlišnost, místní policie nevystavuje záznam o dopravní nehodě (zapisnik o očevidu) přímo na místě. Musíte si pro něj zajít na příslušné policejní oddělení a zaplatíte za něj správní poplatek 20 kun (asi 65 korun).

Při nehodě je namístě u Jadranu krotit vášně snad ještě více než doma. Za prvé, jste v cizině a nikdy nebudete dopodrobna znát všechny okolnosti, předpisy, přístup ostatních, policie atd. Za druhé, hrozí vám u nás neočekávaný postih. Už jen to, že nebudete ochoten spolu s ostatními účastníky nehody vyplnit evropský záznam o dopravní nehodě, vás může stát pokutu od 2000 do 5000 kun (přibližně od 6 500 do 16 500 Kč). 

Ještě za jedno vám hrozí postih – a to, jestliže je vozidlo provozuschopné a brání plynulé dopravě, a vy jste neumožnili volný průjezd ostatním. Pak se obávejte pokuty 500 kun (asi 1650 Kč). Před tím, než vozidlem pohnete, ovšem důkladně a se zřetelem na pochopení situace na vozovce, vyfoťte například na svůj mobil. Zároveň také vyznačte na vozovce, kde vozidla stála po střetu.

Na český zvyk handrkovat se s policií o pokutu, nebo o její výši, zapomeňme. To platí jak na Západ od nás, tak i směrem na Jih. Navíc se vám vstřícnost a ochota na místě zaplatit stanovenou pokutu může jen a jen „vyplatit“, protože je obvyklé, že stanovená výše za přestupek je na místě obvykle o polovinu nižší. Takový přístup není radno si plést s tím, že máte báječnou vyřídilku, že nás Čechy mají Chorvaté rádi a tak podobně. Je to prostě běžná praxe.

Pokud pokutu odmítnete zaplatit, může vám tamní policie zadržet cestovní doklad. O případu pak policie telefonicky informuje příslušný Přestupkový soud, který stanoví datum a čas konání řízení. Ty vám hned na místě policie sdělí. Obvykle je to následující první pracovní den po spáchání přestupku.

Jinými slovy, jde to ráz na ráz a teprve až po rozhodnutí soudu a zaplacení stanovené sankce dostanete svůj pas nebo občanský průkaz zpět. Jestliže částku na uhrazení pokuty u sebe nemáte, určí soud lhůtu, do které musíte sankci zaplatit. Obvykle ji platíte poštovní poukázkou na poště. Jestliže stanovenou pokutu uhradíte v soudem dané lhůtě, považuje se celá částka za uhrazenou, i když zaplatíte jen její dvě třetiny.

Jestliže naopak pokutu neuhradíte, je automaticky peněžitý trest změněn na trest odnětí svobody. A opět, vše se odehrává rychle. Je-li osoba ještě v Chorvatsku, musí nastoupit okamžitě k výkonu trestu.

Víme, že to zní jako bychom motoristy mířící k Jadranu strašili, ale není tomu tak. Odborníci ÚAMK vás jen upozorňují, že postup policie a soudu je na jihu odlišný a není na místě si naivně myslet, že na turisty neplatí.

Dovolená: Je čas nakoupit eura?

Především vinou mezinárodní situace pociťujeme turbolence kurzu české koruny a eura. V nedávných dnech koruna oslabila na 25,50 Kč/EUR, aby pak posílila na zhruba současných 24,60 Kč/EUR. Přičemž tento kurz by se podle odhadů odborníků měl udržet přinejmenším během letních dovolených. Proto je vhodný čas pro turisty mířící například i do Chorvatska nakoupit evropskou měnu.

Proč právě tuto měnu? Protože většina soukromých ubytovatelů obvykle požaduje platbu nikoliv v domácích kunách (HRK), ale právě v EUR. Rovněž další platby u soukromníků, jako je zapůjčení sportovního náčiní, lodě, kola a podobně je většinou kalkulováno u Jadranu v EUR. Touto měnou rovněž můžete bez obav platit na mýtnicích na chorvatské dálnici. Existuje i další důvod – Chorvatsko se chystá od ledna 2023 na přechod k evropské měně, takže od září začne i v běžných obchodech uvádět (nikoliv že by se eury už platilo) ceny jak v HRK, tak EUR. A do třetice, obvykle je výhodnější na místě směnit eura za kuny než přijet s korunami.

Právě kurz koruny rovněž ovlivňuje výpočet tak zvaného spotřebitelského košíku. Tedy dovoluje ekonomům stanovit, zda za 1000 Kč koupíme v té které zemi více či méně zboží. A jak takový teoretický výpočet vypadá, pokud jde o Chorvatsko a země přes které jedeme k Jadranu?

Pokud vezmeme v potaz 4 nejvýznamnější z pohledu turistiky chorvatská města, pak to, zač zaplatíte v Čechách 1000 Kč, bude stát v Zadaru v přepočtu 960 Kč, v Dubrovníku 887 Kč, v Záhřebu 843 Kč a ve Splitu 790 Kč.

Pokud jde o cestu, pak nejlevněji bude v Maďarsku (Budapešť 735 Kč), následuje Slovinsko (Lublaň 999 Kč) a nejdražší je v tomto směru Rakousko (Vídeň 1 271 Kč).

Odborníci ÚAMK sice varují, že se od tohoto nedá přímo odvodit, že nejlevnější kávičku po cestě koupíte u maďarské čerpací stanice, nicméně mnohé to napovídá. V červnu se vydáme do Chorvatska a v obchodech nakoupíme srovnatelné zboží, jako bychom jako turisté nakupovali v Čechách a ceny porovnáme. Uvidíme.