AutoStyl - Aktuality

Magazín o autech, sportu a cestování

Panenský Týnec

900 let tajemného Panenského Týnce

V roce 2015 obec Panenský Týnec oslavila 900 let od první písemné zmínky. Jak se říká, tudy kráčely dějiny - bájný Praotec Čech sem přivedl svůj lid, nedaleko je obec Peruc, kde kníže Oldřich našel selku Boženu, procházela tudy důležitá zemská stezka Via Regia - královská cesta z Prahy do Lipska. Ve třináctém století obec patřila k panství Žerotínů, kteří nechali postavit klášter klarisek, jako poděkování sv. Anežce České, první abatyši kláštera klarisek v Praze, a snad je zde i sv. Anežka pohřbena. Nyní jezdíme obdivovat nedokončený gotický chrám - který měla stavět huť Petra Parléře. Místo, kde proudí mnoho pozitivní energie, konají se svatební obřady, jezdí se sem lidé zbavit napětí, stresu a načerpat nové síly.

Původ jména Panenský Týnec

Přijíždíme do Panenského Týnce od Prahy a již nás vedou směrovky s vyobrazením chrámu do středu obce. Bez problémů zaparkujeme a vydáváme se vstříc novým zážitkům, vždyť jedeme do nejmagičtejšího místa České republiky, tak rozhodli v roce 2014 sami obyvatelé České republiky v hlasování organizovaném agenturou CzechTourism.

Původně zde bylo staré keltské hradiště, tzv. otýněné - ohrazené  a odtud slovo Týnec.  Později sem dorazily Slované pod vedením bájného Praotce Čecha. První písemná zmínka o je z roku 1115, letos tedy obec slaví 900 let. A Panenský je odvozeno od panen klarisek jeptišek františkánského řádu. Na založení kláštera přímo v Panenském Týnci má zásluhu mocný rod Žerotínů. Postavil ho Habart ze Žerotína jako poděkování, za uzdravení své manželky Scholastiky ze Šternberka. Sv. Anežka Česká ji prý vyléčila z neplodnosti.

Torzo gotického chrámu Panny Marie

Nejstarší syn Habarta ze Žerotína a Scholastiky ze Šternberka Jaroslav Plichta ze Žerotína se v Panenském Týnci zasloužil o další stavbu - monumentální gotický chrám zasvěcený Panně Marii. Má se za to, že ho stavěla slavná huť Petra Parléře.

Jaroslav Plichta ze Žerotína byl členem družiny českého krále Jana Lucemburského. Patřil ve své době k nejproslulejším českým rytířům, což ho ale bohužel stálo život - padl roku 1322 v bitvě u Mühldorfu. S pánem ze Žerotína zahynul nejen celý jeho rod (majetek zdědil rod Lobkowiczů), ale i projekt chrámu - monumentální stavba zůstala rozestavěna dodnes. Nejedná se tedy o trosky již hotové stavby, ale skutečně o dílo teprve rozestavěné - a samozřejmě poškozené staletími eroze i lidské nenechavosti.

Chrám měl být původně třílodní. V současnosti lze volně navštívit jednadvacet metrů dlouhé, devět metrů široké a přes dvacet vysoké kněžiště. Ucelená část tedy není chrámová loď, ale jen výběžek s kněžištěm. Vlastní trojlodní prostor měl být v místě, kde je zachovaný vstupní portál směrem od obce. Z třílodní části tedy zbyla pouze jižní zeď s tímto portálem, část západní zdi a základy zdí ostatních. Zastřešení lodí mělo původně spočívat na čtyřech pilířích. Z nich tři byly bohužel zbořeny a na čtvrtém částečně spočívá zvonice; ta však k původnímu chrámu nepatří - byla postavena o mnoho let později.

Místo, které léčí a dodá energii

 V kamenných zdech chrámu se nachází pozitivní energetická zóna, která svým tvarem připomíná kříž, uprostřed kterého je střed energie. Za ním směrem k oblouku je léčivé a ještě kousek dál meditační místo. Kdo by si přece jenom nebyl jistý, tak u vchodu se najde podrobný nákres.

Známý psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda naměřil v prostorách chrámu pozitivní zónu číslo 8, tedy nejsilnější, uzdravující. Nemusíte se bát, že byste místa s magickou energií nepoznali - nápovědou vám budou vyšlapané cestičky a "více ohmataná" místa na stěnách stavby.

Stanislav Brázda se shodl s Olgou Krumlovskou, že zde jsou velmi silné, léčivé energie.

Stavitel chrámu Jaroslav Plichta byl podle Brázdy duchovně založený člověk, který vnímal silnou energii na tomto místě a jeho duše má být spjata navždy s tímto chrámem. Jeho úkolem je údajně strážit, aby nedošlo k narušení stavby jinou, což by mohlo ohrozit její pozitivní zónu.

Dr. Olga Krumlovská tvrdí, že tato zóna dokáže odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Pobyt na tomto místě doporučuje hlavně lidem trpícím maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí a přecitlivělým se sklony k sebevraždě. Zdejší energie má posilovat imunitu. Pozitivní vliv je hlavně v oblasti hlavy, proto je doporučována návštěva například po mozkové obrně, mrtvici a všech úrazech hlavy. Nejlepší je údajně meditovat v sedě, mít dlaně vzhůru a například si mručet či zpívat.

Od Riegra k Masarykovi

O zajímavé postavy v Panenském Týnci nebyla nouze ani později. Na zdejším hřbitově najdeme hrobku posledních majitelů zámečku Tuscanyových, ale i botanika Benedikta Roezla.

V Panenském Týnci působil také farář Josef Commersi. Pro Františka Ladislava Riegera udělal předvolební kampaň. Ten vyhráldostal se do zemského sněmu a Commersiho uvedl do společnosti mezi spisovatele. Commersi původně studoval práva, ale udělal klukovinu. Šel pomoci Polákům a v bitvě u Radzivilova ho zajali a udělali z něj zběha. Nesměl se dále vzdělávat a denně se musel hlásit na policii, tak udělal jediné, co mohl udělat. Vstoupil do semináře a stal se farářem a pak působil tady v Panenském Týnci. Udělal tu velkou knihovnu, založil občanskou záložnu, všechny možné spolky, ve většině z nich byl předsedou."

V Panenském Týnci měly být i lázně. Zámeček Tuscanyů totiž koupil osobní lékař Tomáše Garrigua Masaryka dr. Maixner. Se svojí dcerou Dorou, rovněž lékařkou, zde chtěli vybudovat vodní lázně, ve sklepení původního zámečku Tuscanyiů je prý studánka, nabitá léčivou energií.

Tajemství hrobu sv. Anežky

Podle bývalého starosty Antonína Švajcra není nedostavěný chrám jediným tajemným místem Panenského Týnce, záhady může skrývat i sousední klášter, ve kterém dnes sídlí radnice. Byl postavený roku 1280 pro sv. Anežku Českou, který byl dostavěn dva roky před smrtí sv. Anežky a možná ho i navštívila. Švajcr uvedl, že jeptišky, které v době husitských válek pečovaly o ostatky sv. Anežky, po kterých archeologové neúspěšně pátrali v kostele sv. Haštala, se z Prahy přestěhovaly právě do kláštera v Panenském Týnci. Podle něho je možné uvažovat i o tom, že ostatky vzaly s sebou a ukryly je v Panenském Týnci. V roce 2014 konal podrobná měření archeolog Leo Vrzal a dodnes čeká na povolení v objektu, který je vyhlášen národní kulturní památkou provést další průzkum. Snad brzy úřady povolí a dozvíme se, zda opravdu zde byla pohřbena přemyslovská princezna Anežka Česká.

www.panenskytynec.cz


© 2015 ÚAMK. All Rights Reserved. Designed By ÚAMK