AutoStyl - Aktuality

Magazín o autech, sportu a cestování

Previous Next

Po stopách Zapadlých vlastenců

Paseky nad Jizerou - horská obec na pomezí Jizerských Hor a západních Krkonoš, dnes známé horské středisko, dříve český ostrůvek mezi německým obyvatelstvem, předobraz Pozdětína z Románu K. V. Raise – Zapadlí vlastenci.  Zveme Vás do místního muzea – Památníku Zapadlých vlastenců. Co nás čeká – obraz obce od 19. století do současnosti, dílna tkalce, soustružníka, starý školní kabinet, zápisky Věnceslava Metelky, připomínky původu slavné krkonošské houslařské školy, počátky lyžování apod.

Muzeum Zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou sídlí  v budově  fary, která církvi patří dodnes.  Bylo založeno  v roce 1958 několika málo nadšenci, určitě i díky místní písmácké tradici.  Ačkoli jsme na území Jizerských hor, Památník patří pod Krkonošské muzeum pod Správu KRNAP.  Jak se dozvídáme od vedoucí muzea paní Andrey Bariakové, první exponáty byly pouze ze soukromých sbírek potomků legendárního Věnceslava Metelky a dalších místních rodáků.

Historie obce a řemesel

Dva sály v dolní části budovy jsou věnovány historii obce a jejích osad od poloviny 19. století do dnešní doby. Fotografie a předměty denní potřeby nám přilbližují život mísních obyvatel. V okolí žilo mnoho Němců – některé obce a měste byla více česká než německá- např. Tanvald, Liberec, Jablonec nad Nisou, Harrachov – pokud tam místní museli jet, tak říkali, to už jsme byli v Němcích. Prohlížíme si zápisy z místního zastupitelstva, fotografie členů divadelního spolku, památky na místní řemeslníky a živnostníky. Památky na první světovou válku, jak obec hospodařila po vzniku Československa, útrapy a těžkosti po zabrání Sudet v roce 1938.  A po té i období po roce 1945. Prohlížíme si zašlé fotografie, staré osobní předměty, výuční listy, stroj na navlékání korálků. Vobci žili velmi zruční řemeslníci, jejich potomci zdarma věnovali tkalcovský stav, který je dodnes provozuschopný – jen to ale umět. Stejně  tak si s obdivem prohlížíme vybavení dílny místního soustružníka a záměčníka a přemýšlíme, k čemu všemu ta různá hejblátka a udělátka potřeboval – sahat dětem je povoleno, ale opatrně, dnešní počítačová generace už příliš zručná není a vaše ratolesti by si mohly ublížit.

Tajemství školního kabinetu

Vzpomínáte na dobu kdy „pančelka nebo pančel“ vás poslali do kabinetu abyste jim do  do třídy pomohli donést školní pomůcky? Snad každý chtěl mít službu a tajemný kabinet si prohlédnout. Zde máte možnost. Zblízka si prohlížíme  mapy, globy, model lidského ucha, oka, vycpané dravce, počítadla, starou psací stůl, dokonce i břidlicovou tabulku na psaní. Ukazovátko leží vedle Živé abecedy, vedle portrétu Jana Amose Komenského visí obrázky dalších českých velikánů – Fr. Palackého, B. Smetany, B. Němcové a dalších. Prohlížíme si i staré mikroskopy, herbáře, spoustu map a nástěnných obrazů. Všímáme si nástěnky s českou hymny včetně not a textu. Vzpomínáme a porovnáme, co jsme právě my v naší škole také měli a co ne.

Cesta Buďárkou

Stoupáme do dalšího patra a paní Andrea Bariaková nás upozorňuje na fotografie zajímavých míst – kapličky, Boží Muka, horské chalupy ve stráních – jedná se o součást nového projetku cesta Buďárkou. A vysvětluje nám, že právě okolo dnešního muze vedla cesta Buďárka, Okolo  dnešního Pamítnku procházela  jedna z nejstarších paseckých cest, která má značné převýšení a vede od údolí Jizery až do hořeních Pasek. Za dob budního hospodářství tudy chodili budaři z horských rokytnických bud a na krosnách nosili na trh do Tanvaldu a Německého Jablonce produkty budního hospodářství – máslo, sýr, tvaroh, vajíčka.  Cestě  se začalo  říkat Buďárka. Vedení Památníku připravilo pro jarní a letní sezonu novinku – zdarma budou návštěvníkům s platnou vstupenkou rozdávat mapy s jednotlivými zakreslenými objekty a  návštěvníci si budou moci sami projít cestu a prohlédnout si jednotlivá zastavení. Kdo chce, může vyrazit třeba i na kole.

Síň Věnceslava Metelky

Zápisky pomocného učitele Věnceslava Metelky inspirovaly Karla Václava Václava Raise k napsání románu Zapadlí vlastneci.  Metelka se jmenuje v knize Karel Čermák a Paseky Pozdětín.  Prohlížíme  si korespondenci Věnceslava a jeho snoubenky, zápisky z učitelování, o vedení domácnosti a hospodářství. Venceslav Metelka původně truhlářský tovaryš pracoval  po vyučení v Náchodě jako instrumentář při výrobě hudebních nástrojů. Na přání otce odešel na učitelskou preparandu a v roce 1832 nastoupil jako učitelský mládenec/pomocník-preceptor v Pasekách nad Jizerou, kde si později vzal dceru místního kantora Josefa Šimůnka. Na panelu  čteme, že po  17 letech  zanechává učitelování a plně se věnuje své oblíbené práci - houslařství. Opravuje a staví všechny druhy smyčcových nástrojů vč. kytar. Houslařství vyučil své děti, Václava, Johanu a Josefa. Ze samouka se stal vyhledávaný mistr, zakladatel houslařské školy.  V obci si jej velmi vážili, zvolili jej dokonce starostou, ale on se místa vzdal, jak napsal  spoluobčanům především ze zdravotních důvodů. Dle vzpomínek pamětníků ale hlavně prý nechtěl papírovat.  Všem upřímně poděkoval za důvěru v jeho schopnosti, místa starosty obce se však vzdal.Tak čteme v jeho dopisu napsaném krasopisným učitelským písmem. S takovým přístupem se dnes u našich politiků  myslím příliš často nesetkáme, ba právě naopak, funkce a moc hromadí s tím spoejné prebendy hromadí a využívají všichni velmi rádi. Metelkovi potomci se proslavili i na poli sportovním – prohlížíme si starodávné fotografie z lyžařských závodů a vidíme  i dvě dívčí jména – slečny Metelkovy – na lyžích s holemi v dlouhých sukních – snímky jsou datovány rokem 1910.  Nacházíme i vzpomínku na dr. Jaroslava Jecha,CSc., který v sedmdesátých letech 20. století uspořádal celý Metelkův archiv. Ptáme se, zda vše jsou originály – paní Bariaková se usměje a říká: „Různá vydání knihy Zapadlí vlastenci i knihy od Jaroslava Jecha jsou samozřejmě pravé, ale ostatní jsou nyní už jen kopie, originály jsou deponovány v Památníku národního písemnictví v Praze.“ Pak ještě dodá, „ měla jsem možnost vidět a mít v rukou originály, bylo to úžasné, ale souhlasím s tím, že pro naše potřeby je lepší zde mít kopie, mám klidnější spaní i tak zde máme hodně cenných dokumentů z naší obce a dalších vystavených předmětů“.

Krkonošská houslařská škola

Dozvídáme se, že Věnceslav Metelka a jeho potomci jsou zakladateli krkonošské houslařské školy, ze které pochází dodnes nejznámější houslařské rodiny Pilařů a Špidlenů, které už 5. - 6. generaci  stále vyrábějí mistrovské nástroje u nás i po celé Evropě. A začalo to zde, jedním šikovným truhlářem a posléze i učitelským pomocníkem, který stavěl a opravoval housle, kytary, violy a řemeslu vyučil i své děti, z nichž bohužel jen dvě se dočkaly vyššího věku, ostaní brzy zemřely na rodovou nemoc – tuberkulozu. Jedna samostatná síň je věnována právě houslařům, vidíme korespondenci mezi dodavateli dřeva a mistry houslaři, dopisy jednotlivých umělců mistrům houslařům. Součástí výstavy je sbírka unikátních hudebních nástrojů vyrobených prvními paseckými houslaři i jejich pokračovateli z rodu Špidlenů a Pilařů. Od 1. prosince 2014 je celá výstava doplněna i názorným popisem jednotlivých součástí hudebních nástrojů a jejich funkcí, způsobem výroby. Takže kdo třeba už ze školy zapomněl nebo třeba ani  prozatím nevěděl,  se dozví, jak přesně housle nebo jiný strunný nástroj vznikají, jak dlouho trvá výroba, z jakého jsou dřeva, – co je to krk, luby, duše, kobylka atd, z čeho se vyrábějí struny, jaké housle jsou pro děti, jaké pro dospělé, co je to viola apod. Hledáme zmínku o smyčcích – paní Bariaková nám vysvětluje, že houslaři smyčce nevyráběli.

Děkujeme, na shledanou v létě

Prohlídka muzea je u konce, ještě si rozhlížíme, co si koupit na památku,  samozřejmě si bereme turistickou známku, čaje z Krakonošova bejlí a výborné Krakonošovy oplatky. Vidíme i  stále více oblíbené magnety, pro děti omalovánky, dětské knížky s horskou tematikou a obrázky horského vládce - Krakonoše. Utrmácení dospělí  výletníci ocení speciální Krakonošův zdravotní bylinný likér.  Děkujeme paní Bariakové za působivý a velice zajímavý  výklad.  Nabíráme si i spoustu materiálů, domlouváme se, že v létě určitě vrátíme,  chceme si projít Buďárku s mapou v ruce, vidět chalupu Metelkových i starou školu, kde Věnceslav Metelka působil 17 let.

Památník zapadlých vlastenců
512 47  Paseky nad Jizerou
tel. 481 523 609
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Otevřeno denně od 9,00 do 17,00 mimo pondělí
Bezbariérový vstup do přízemí
Památník slouží zároveň jako Informační středisko KRNAP. 

Foto: Archiv Památník Zapadlých vlastenců a KRNAP

 


© 2015 ÚAMK. All Rights Reserved. Designed By ÚAMK