AutoStyl - Aktuality

Magazín o autech, sportu a cestování

Svět loutek a cirkusu

Pozvání do světa loutek a cirkusu

Zveme Vás do světa loutek a cirkusu ze strany loutkářů, malířů, kouzelníků, akrobatů. Staré loutky, jejich šaty, kulisy, divadélka, staré plakáty, cirkusové rekvizity, dobové fotografie, žonglérské náčiní – to všechno najdete v Muzeu loutek a cirkusu v Prachaticích, nejmladší expozici Národního muzea v Praze. Výstava je rozdělena do dvou částí – loutkářskou a cirkusovo-varietní. Muzeum  najdete na náměstí v citlivě zrekonstruovaném renesančním domě.

Matěj a Tonda

dva pánové, kteří se zasloužili o zdejší muzeum. Loutkář Matěj Kopecký provozoval už na konci 18. století české loutkové divadlo, založil tradici, na které stavíme dodnes. Na  popisce  výstavy se dočteme  o  novináři  z brněnské Rovnosti Antonín Hančl,  kamrády a přáteli zvaném jedině Tonda,  který  celý život sbíral dokumenty o cirkusovém a varietním umění.

Svět loutek a loutkového divadla

Loutkové divadlo má u nás staletou tradici, jednalo se o zábavu širokých vrstev, loutky často vytvářeli šikovní řemeslníci – řezbáři a jejich manželky vytvářeli pro loutky oblečení. Rozvoj českého loutkového divadla je datován od konce 18. století – rodina Dubských, Kočkových, Kopeckých, Maisnerů. Provozování loutkového divadla bylo časo spojeno s dalšími pouťovýnmi atrakcemi – kejlklíři, kouzelníci, provazochodci. Prohlížíme si loutky, loutková divadla – maličká i velká několik metrů. Mezi nejznámější hry té doby patřila hra od Johanu Faustovi a národně-buditelská hra Matěje Kopeckého Posvícení v Hudlicích. V žádném loutkovém divadle nesměla vedle čerta, doktor Fausta chybět loutka Pimprleho – odtud pozdější název pimprlové divadlo a samozřejmě kašpárek,  průvodce všech tehdejších her. 

Chudé děti jen o svátcích mohli navštívit loutkové divadlo,  bahatší na tom byli mnohem lépe. Prakticky v každé měťanské a samozřejmě panské domácnosti děti měly vlastní loutkové divadlo. Domácí divadla si prohlížíme, jen litujeme, že  sahat na umělecké a historické unikáty je přísně  zakázáno.

Tradice českých uměleckých loutek je  bohatá.Návrhy loutek pro své děti ale i pro ostatní tvořili takoví mistři jako Mikoláš Aleš, Votěch Sucharda, Jiří Trnka, Ladislav Šaloun,  Jak se dozvídáme v muzeu, tak i hrám pro loutkové divadlo se věnovala  spisovatelka Sofie Podlipská, která pro loutkové divadlo např. napsala Popelku, pohádku o Perníkové chaloupce, Červenou karkulku a další.

Na své si přijde každý

Děti  - malé i odrostlejší obdivují nádherně zpracované loutky, divadla, kulisy – princezny, sedláky, draka, čerty, vodníka – no jasně, Spejbla s Hurvínkem,  s Žerýkem a Máničkou také. My dospělí se rádi vrátíme do dětství, vzpomínáme, jaké to bylo když jsme  s rodiči nebo prarodiči se školkou či školou navštěvovali loutkové divadlo a mnozí z nás i měli své doma.  Na přehledných panelech – ve více jazycích i pro zahraniční návštěvníky,  se dozvíme, jak to tehdy vlastně bylo. Prohlížíme si staré umělecké porogramy, plakáty. Loutkoherectví se věnovali i heci z Národního divadla. Loutky bavily děti i dospělé, ale přinášely i poučení. Např. na pražských Vinohradech vznikl učitelský spolek Umělecká výchova, loutky a scénu pro divadlo navrhl Ladislav Šaloun. Hrálo se např. Moliérovo Lékařem snadno a rychle.

Další jména není třeba dlouze představovat – Jiří Trnka, Josef Skupa, Marie Kunzmannová (první Mánička), svůj hlas loutkám propůjčil i Rudolf Hrušínský.  Obdivujeme loutky Arnoštky Kopecké, vnučky legendárního Matěje Kopeckého. Pro zvídavé návštšvníky jsou připraveny až do konce roku 2014 pravidelné komentované prohlídky, kdy jedna loutka-průvodce seznamuje návštěvníky se světm loutek. Nakonec si všichni mohou v divadelním sále v zadní budově loutku osahat a vyzkoušet, jak se vlastně“vodí“ a věřte, je to docela dřina.

....kejklíři, akrobaté, kouzelníci

Přes čtyřicet let brněnský novinář a publicista Antonín Hanč shromažďoval dokumenty a památky na cirkusové umění a jednotlivé umělce. Jeho sbírka se stala základem expozice v prachatickém  muzeu. Tradice českého cirkusu souvisí s  rodinami, které provozovaly své umění již od 19. století. Jsou to představitelé kočovných  loutkářů, kteří, aby se odlišili od konkurence, začali předvádět na svých vystoupeních různé „kumšty“ – balanční, akrobatické, gymnastické, kejklířské a různé panoramatické a optické výjevy.  Dodnes jednotlivé rody ctí tradici a řemeslu se věnují – Berouskovi, Kludští, Kaiserovi a další. S nimi a jejich uměním od počátku do dnešních dnů si čteme na jednotlivých výstavních panelech spolu s dobovými fotografiemi, plakáty a osobními věcmi.

Škoda,  prostory dovolily předvést jen část všech exponátů. Ale přesto obdivujeme cestovní panoptiukum z roku 1890 – jediné v České republice, pohyblivou mořskou pannu, frak Karla Kludského, motocykl, který si zahral ve filmu Šest medvědů s Cibulkou.

V meším sále vidíme jen samá kouzelnická náčiní a vidíme, že jde i film  na monitoru  – ano, postupně sledujeme jak mistr magie dovedně používá jednotlivá náčiní, sice pracuje pomalu, ale přesto triky neumím odhalit. Přesouváme se do další místnosti – vypadá jako cirkusová manéž, usedáme, uzazní hudba a představení může začít. Prohlížíme si skutečné funkční cirkusové hrazdy a čteme jak se na nich vlastně vystupovalo, kola pro krasojízdu. Obdivujeme kostým pro klauna a vedle visí nádherný obleček krasojezdkyň.  Všechno je pravé, žádné náhražky. Cirkusové a varietní umění českých umělců obdivovali i daleko za hranicemi – prohlížíme si fotografie a plakáty z velkého turné až do Japonsko a Mongolska v šedesátých letech minulého století. V minulosti často v cirkusech a varieté vystupovali i vážení umělci z kamenných divadel. Plakát zve na vystoupení národního umělce Jaroslava Vojty spolu s cirkusovými a varietními umělci v červnu 1966 v Brně.

Jak to asi v cirkusu opravdu vypadalo, kolik měl vozů, zvířat, co všechno tam muselo být – o tom všem přemýšlíme, když si prohlížíme model cirkusu ALFA – řemýšlíme, kde co asi bylo. Správně odhadujeme hlavní stan s šapitó, vchod s pokladnami, maringotky účinkujících, doprovodné vozy – zkrátka malé městečko na kolech, šéfovat takový kolos a zajistit obživu lidem i zvířatům určitě nebylo nikdy lehké dříve ani dnes.

Infobox

Muzeum české loutky a  cirkusu
Velké náměstí 43
Pracahtice
otevřeno denně mimo pondělí 9,00-17,00
http.//www.nm.cz
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
tel. 388 385 716
muzeum má bezbariérový přístup

Foto: archiv Muzea loutek a cirkusu