AutoStyl - Aktuality

Magazín o autech, sportu a cestování

Alfons Mucha

Alfons Mucha – rodák a svobodný zednář z moravských Ivančic

Alfons Mucha- umělec dodnes známější a uznávanější v zahraničí než doma, rodák z Ivančic mezi Brnem a Třebíčí. Narodil se do rodiny nižšího soudního úředníka. Díky obrovské píli a úsilí se nakonec stal světově uznávaným umělcem a dobyl uměleckou Paříž a ohromný úspěch měl i za velkou louží ve Spojených státech.

Ačkoli dlouho žil v zahraničí, zůstával věrný Češství a snažil se všemožně přispívat české věci a to i prostřednictvím svého členství v zednářské loži. Sám za své největší dílo považoval Slovanskou epopej, která vznikala dvě desítky let. Ivančice mu vybudovaly důstojný památník na náměstí, Slovanskou epopej si můžeme prohlédnout v prostorách Národní galerie v Praze 7, do 30. července 2013 se v pražském Obecním domě koná výstava Muchových plakátů ze soukromé sbírky Ivana Lendla.

Památník Alfonse Muchy v Ivančicích

Město Ivančice se pyšní více slavnými rodáky, bezesporu nejslavnějším je malíř, grafik a ilustrátor Alfons Mucha. Jeho památník najdeme na Palackého náměstí, v budově staré radnice. Celé patro je Celkem ve čtyřech celcích se můžeme velmi podrobně a poutavě seznámit s Muchovým životem, tvorbou i rodinou. Alfons Mucha se narodil v roce 1860 v rodině soudního úředníka. Už odmala se projevoval jeho cit pro výtvarné umění, talent a chuť něco tvořit a malovat. V době slavné Jakubské pouti perníkáři pekli velká srdce, panenky a husary. Malý Alfonsek – sotva začal chodit do školy, tak jim už pomáhal se zdobením, vymačkával ornamenty z cukrové hmoty papírovým kornoutem, psal veršíky a věnování. Celý svůj tehdejší honorář – sice malý, ale vlastní, odevzdával rodičům. Rodina žila velmi skromně, tak se každá zlatka hodila. Snad právě to pomohlo při přesvědčování přísného otce, aby dal nadaného syna na další studie, že je před ním velká budoucnost, jak mu tvrdili hochovi učitelé.

V hlavním sále najdeme připomínky Muchovy malířské a grafické tvorby, studie aktů, skica k jednomu z obrazů z cyklu Slovanská epopej – Bratrská škola v Ivančicích, ale např. i předlohy pro vitráže do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na pražském Hradě. V následující místnosti najdeme „životopis Alfonse Muchy v kostce“, osobní věci, fotografie, kopie dokumentů, rodinné fotografie, obrázky od dcery Jaroslavy, ale i oznámení o skonu Alfonse Muchy, poslední odlitek jeho tváře a ruky, která vytvořila tolik krásného, co Muchu i naši zem proslavilo po celém světě. Alfons Mucha se vždy vracel do Ivančic, stále udržoval kontakt s místními, často sem zajížděl až do konce života. Doklady o spojení s ivančickými jsou vystaveny v malé místnosti sousedící s tzv. fotomístností, kde je vystaveno přes 60 fotografií, které Mucha  - ostatně velmi zdatný fotograf, vytvořil jako studijní předlohy pro svá díla. Zajímavé jsou fotografie např. z Haliče, z Bosny, z Ruska, putování českých legií aj.

www.kic.ivancice.cz

Alfons Mucha se představuje

Součástí prohlídky památníku je i výtečně natočený dokumentární film, který mapuje celý život Alfonse Muchy od narození v roce 1860 a až do smrti v létě 1939. Spolu s tvůrci filmu putujeme po světě a sledujeme osudy hlavního hrdiny v Ivančicích, na studiích v Brně, při práci pro hraběte Khüna-Bellasiho v Hrušovanech, v Mnichově na malířské akademii, a konečně i slavné dobytí umělecké Paříže v polovině 90. let 19. století. Životní zlom v umělecké kariéře Alfonse Muchy znamenalo vytvoření plakátu  Gismonda pro Teátre de la Renesance slavné herečky Sarah Bernhardt. Herečka si jej zavázalo exkluzivní smlouvou na 6 let dopředu – staral se o celé výtvarné řešení všech jejích představení.  V roce 1897 pořádá dvě samostatné výstavy v Paříži a v roce 1898 je slavnostně přijat za tovaryše zednářské lože Les inséparables du Progres.

Mucha v Americe

Úspěchy v Paříži, ocenění z výstav i od hlav států – to vše přitahuje pozornost bohatých osob za velkou louží, ve Spojených státech, kde sice mají hospodářský blahobyt, ale jaksi chybí umění. Pozvání za moře dostává i Alfons Mucha, mj. zasedá v mnoha uměleckých porotách, seznamuje se s dalšími slavnými českými umělci – s klavíristkou Miladou Černou, kterou portrétoval na žádost jejího amerického impresária a houslovým virtuosem Janem Kubelíkem. V roce 1906 je jmenován řádným profesorem na newyorské akademii pro užité umění. V USA se seznamuje se slovanofilem a mecenášem v jedné osobě Charlesem R. Cranem, který mu přislíbil podporu při vytvoření vysněné Slovanské epopoje.

Mucha a jeho česká tvorba

Alfons Mucha se vždy cítil především Čechem, českým umělcem. V roce 1897 vyšlo s jeho ilustracemi dílo básníka Svatopluka Čecha – Adamité, připravuje se na své životní dílo „Slovanskou epopej. V roce 1910 provádí výzdobu Primátorského sálu v Obecním domě v Praze.  V roce 1918 pro nově vzniklou svobodnou Československou republiku navrhuje státní znak a bankovky – pětikorunu, dvacetikorunu a stokorunu, později ještě i padesátikorunu. 

Slovanská epopej – Muchovo životní dílo

Cyklus 20 velkých pláten, které zachycují dějiny Čechů a celého Slovanstva. Myšlenkou se zabýval Mucha již v době svých pařížských úspěchů. Štěstí se na něj usmálo – samozřrejmě i díky jeho nezměrné píli a působení v USA na sklonku roku 1909, kdy se seznámil v Chicagu s průmyslníkem, mecenášem a přítelem Slovanů Charlesem Cranem, který přislíbil nést veškeré náklady spojené s vytvořením cyklu. V roce 1910 si Mucha najímá v zámku Zbiroh byt a atelier a začíná pracovat – samozřejmě i mimo další tvorby na svém stěžejním díle  - Slovanské epopeji. Cyklus byl dokončen v roce 1928 a Mucha spolu s Cranem jej věnovali městu Praze a veškerému československému lidu, „pod podmínkou, že město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomu účelu.“  Během 2. světové války byly obrazy před německými okupanty uschovány, protože byly poškozeny vlhkostí, musely být kompletně zrestaurovány. V roce 2010 byla Slovanská epopej prohlášena movitou kulturní památkou. Celý cyklus si můžeme prohlédnout v Dvoraně Veletržního paláce v Praze 7.

Více na: www.ngprague.cz