AutoStyl - Aktuality

Magazín o autech, sportu a cestování

Národní dálniční společnost (NDS) Slovenska eviduje za období od ledna do konce října 2016 celkem 909 000 přestupků, tedy vozidel, která se po slovenské dálniční síti pohybovala bez elektronické dálniční známky. Z toho bylo 309 000 domácích a 600 000 zahraničních automobilů. S tím je ale hned několik problémů.


Kombinace zelených městských zón a snížení rychlosti silničního provozu na 30 km/h v centrech je stále častější a volí ho řada evropských měst. Zemí, kde je tento přístup nejčastější, je nesporně Německo. Důvod těchto opatření je zjevný – snaha o snížení emisí osobních automobilů. Zní to logicky, ale je tomu skutečně tak, že snížení rychlosti z 50 na 30 km/h přináší kýžený efekt?


Stará dobrá Amerika – to není povzdech nad změnou v Bílém domě, ale nostalgický obdiv k tomu, jak Američané neradi a neochotně přijímali nejrůzněji přeplňované motory. Proč ten povzdech? Protože svět se sice zaplnil vozy s malými objemy motorů s přeplňováním, ale všechny ty aféry ukazují, že to nepřineslo ani úsporu paliv, ani ochranu životního prostředí. Takže? Stará dobrá Amerika…


Pokud vám přijde otázka v titulku tohoto článku jako provokativní nebo dokonce nemístná, pak vězte, že výsledky amerického výzkumného projektu, na základě dat ministerstva zemědělství USA, skutečně nastoluje velké otazníky. Co víc, tvrdí, že používání biopaliv v konečném důsledku není bio.


Obecně přijatý názor, že zima škodí akumulátoru, je pravdou jen z poloviny. Samozřejmě, že škodí, ale jen těm, které nejsou nabity na plnou kapacitu. Těm v dobré kondici neuškodí ani třeskutý mráz do - 50 stupňů Celsia.


Znečištění ovzduší především ve velkých městech je podle Světové zdravotnické organizace zodpovědné ročně za úmrtí 3 milionu lidí. Je tedy pochopitelné, že vlajku boje proti dieselovým automobilům zvedli především primátoři největších měst Evropy.


Evropské státy tvoří dvě skupiny: buď v nich platíme za průjezd po dálnici mýto, nebo si kupujeme dálniční známku. Konkrétně: 9 zemí stanovuje platbu za jízdu po dálnici podle ujeté vzdálenosti a platby se provádějí na mýtnicích. Naopak 8 států používá systém dálničních známek. Do třetice, v řadě zemí se navíc platí za průjezdy tunely a horskými průsmyky: Rakousko, Švýcarsko. Itálie, Francie, Dánsko, Norsko nebo Švédsko a další. Co se v roce 2017 mění? To ví ÚAMK, který je jedním z nejdůležitějších distributorů dálničních známek v ČR.


Evropu, jako jediný kontinent, jsme mohli dosud nazývat „dieselovým“. Zdá se, že i pro ni bude platit čas minulý. Nadpoloviční většina nově prodaných vozidel s dieselovými motory v Evropě se stává minulostí. Například Německo hlásí: srpen – 45,3 % a jde to dolů.