AutoStyl - Aktuality

Magazín o autech, sportu a cestování

I zelené technologie mají své

Kdo by dnes pomíjel problém znečišťování ovzduší automobily, podobal by se rytíři vyzývajícího na duel počítač. Tedy jako někdo, kdo zaspal věky a přehlíží zcela zjevný fakt, že svět už je někde dál. Takže nezbytnost rozšiřování zelených technologií v dopravě je nesporná. Jenže budeme mít do budoucna vůbec dostatek materiálů pro zelené technologie?

Je dostatečně známo, že pro katalyzátory, jako tu nejběžnější „zelenou technologii“, se využívají například kovy jako je platina. Pro další jsou nezbytné, zlato, lanthan (La, přechodový kovový prvek), nebo neodym (Nd, další vzácný kovový prvek)… Není žádným tajemstvím, že například zásoby platiny se proti situaci před zhruba 20 lety snížily na méně než polovinu a většinu spotřeby má na svém kontě právě automobilový průmysl. Těžba je stále náročnější a dražší, takže je nezbytná maximální recyklace. Podobné je to s dalšími kovy. Například bez neodymu se neobejde automobilový průmysl vzhledem k nezbytnosti výroby kvalitních a pevných skleněných povrchů obrazovek navigací, audiosystémů, palubních přístrojů… Jenže jeho recyklace se provádí jen asi z 5 procent. To vyplývá z obsáhlé analýzy týmu Circe univerzity ve španělské Zaragoze, který se zabývá problematikou udržitelnosti zelených technologií automobilového průmyslu. Její člen Alicia Valero například uvádí: „V současné době se odhaduje, že více zlata a mědi je na skládkách, než v přírodních nalezištích.“ To je do budoucna neudržitelné, protože tyto materiály prostě nebudou, nebo jich bude tak málo, že se jejich cena neúměrně zvýší a zelené technologie ve svém autě prostě nikdo nezaplatí.       

Jeden příklad za všechny. Celý automobilový svět od Japonska, přes Čínu, Evropu a USA míří mílovými kroky k elektromobilitě. Tedy stále vyššímu podílu elektromobilů. Jenže… „Lithium, který se používá pro výrobu lithiových akumulátorů elektromobilů se dnes recykluje méně než ze 3 % , " říká Abel Ortego, další člen týmu Circe. „Jak pro výrobu baterií, tak například permanentních magnetů, je například nezbytný lanthan. Jenže jeho recyklace je nižší než 5%." Že bude náročné za 5 nebo 10 let zajistit jeho dostatek, to je zjevné už teď. 

Je přitom třeba vzít v potaz fakt, že moderní automobily jsou doslova prošpikovány elektronickými přístroji: čidly, kamerami, včetně schopnosti nočního vidění, nebo monitorování dopravy, dotykovými obrazovkami ... Otázka zní, jak jsou jejich vzácné materiály recyklovány?

„V současné době nařízení EU stanoví, že se má recyklovat 95 % hmotnosti vozidla, což je v pořádku,“ říká výzkumník Abel.  „Ale pojďme dál, a snažme se analyzovat, zda je hmotnost správný ukazatel. Vezměme prostý fakt, má stejnou hodnotu jeden gram železa a platiny?“ Rozhodně nikoliv, a to nejen pokud jde o prostou cenu na trhu, ale především pro význam při výrobě zelených technologií.

Podle studií týmu Circe současný průměrný vůz obsahuje asi 30 vzácných minerálů, jejichž množství představuje pouhé 1 % hmotnosti automobilu. No, a prakticky totožné je to, pokud jde o vzácné kovy. Používá se jich 25, ale tvoří opět jen 1 % hmotnosti vozu. Přitom jejich hodnota a význam pro budoucnost je nepředstavitelně vyšší. Bez nich, a tedy bez jejich recyklace, nebudou existovat zelená auta budoucnosti. A to velmi blízké budoucnosti. Vždyť podle odhadů prodeje hybridních vozidel předčí ty konvenční už v roce 2029, a v roce 2038 budou neprodávanější elektromobily. Zároveň je třeba si uvědomit, o jakém množství aut mluvíme – asi 90 milionů nových vozidel ročně. Při současné úrovni recyklace kriticky nedostatkových materiálů bude poptávka po některých z nich ve světě převyšovat nabídku za pouhých 15 let. Můžeme být ještě přesnější. Stříbra bude kritický nedostatek mezi lety 2039 až 2041, lithia mezi roky 2042 až 2059, india (pro dotykové obrazovky) mezi lety 2031 až 2050 ... A tak lze pokračovat dál, až jakoby rozebereme vůz „na jednotlivé šroubky.“ Automobilový průmysl tedy vstupuje do „bodu, odkud není návratu“ z hlediska těžby a využívání kritických materiálů.

“Jsme přesvědčeni, že zelené technologie nebudou skutečně „zelené“, dokud nebudou brány v úvahu další aspekty, jako je například druhotné využití materiálů. Nechceme démonizovat elektromobily, ale v jejich případě je to ještě náročnější a důležitější úkol,“ uzavírá Alicia Valero, člen vědeckého týmu Circe. Přitom existuje jednoduchý „návod řešení“. Postupovat, jako tomu bylo v případě olova. Přísná pravidla s jeho nakládáním vedla k vysoké úrovni recyklace. Proč by se to nemělo týkat i dalších materiálů. Neobstojí ani argument, že recyklace je příliš náročná, v zásadě ruční práce. Ukázala to společnost Apple, která představila svůj Liam robot schopný kompletně rozebrat iPhone a využít druhotně všechny materiály.

Pokud si vážnost situace neuvědomí výrobci, zpracovatelé vraků, ale i legislativa EU a jednotlivých států, přiblíží se zelené technologie situaci podobné ropnému zlomu – okamžiku, kdy ropa, a stejně tak vzácné materiály, prostě nebudou.


© 2015 ÚAMK. All Rights Reserved. Designed By ÚAMK